Samota

29. května 2008 v 20:15 | Lívia |  Pribehy
Nikdy nejsem sama.Vždycky je tu se mnou.Nikdy neodchází, ale stále se navrací.Je malá a přitom tak velká.Stačí ji jenom uchopit.Zezačátku to stačí.po pár minutách ale chceš víc.Vyhrneš si rukáv a prohlížíš si svou již tolikrát zjizvenou ruku.Prsty si stále hraješ s žiletkou ale ted ji začínách držet pevně.Stále si s ní hraješ.Prohlížíš si ji ze všech stran.Přemýšlíš, kam si uděláš další ránu.Další jizvu,která ti i po letech bude připomínat ten smutek.Smutek, který tě všude obklopuje.Ucítíš jemné štípnutí, pak už se jen díváš se začíná objevovat krev.Stéká ti z rány.Schválně si tu ránu zvětšuješ.Vyžíváš se v tom.Je ti krásně.Chceš jen cítit tu bolest.Tu nádhernou bolest, která tě uklidní.Všichni tě opustí, ale jen žiletka tu je stále s tebou schopná ti ulevit od bolesti.Ulevit od tvých citů.Pd toho, co tě trápí.Od lásky, zklamání, neůspěchů, bolesti...
Od všeho špatného.Všeho, co se ti nelíbí.Nemusíš tady žít, pokud nechceš.Stačí jen chtít...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Prides sem este niekedy ?

Ano
Mozno
Nie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama