Květen 2008

Milujem TA !!A aj ta milovat budem !!

31. května 2008 v 22:37 | Lívia |  Pribehy
Tak potrebovala som sa vypysat a tak vzniklo toto
Sedim na posteli a myslim na chalana, ktoreho som stretla vcera . Vcera v parku,do ktoreho chodim von s kamoskami. Bol taky mily a pekny. Dosiel k nam podali sme si svoje ruky, povedali mena a usmiali sa na seba... Bolo to krasne hned na prvy pohlad som sa do neho zalubila a teraz ?? Teraz vo men zostalo iba prazno !!! Nic ... len prazno !! Myslim na neho a v hlave mi nevyria zidne ine myslienky iba on !!! Nemozem na nic ine mysliet iba na jeho !! NA jeho pohyby,jeho hlas,jeho krasny usmev !! A nato, ze si nasiel ju !! Babu,ktoru mi znicila zivot !! Vsetko sa pomynulo tromi slovami ... ON MA BABU !!! Drzim v ruke ziletku a obzeram si ju ... Rozmyslam ,co mam urobit .. ZAbit sa,alebo dalej zit ?? Nieco mi vravi ze smrt mi pomoze a nieco ze tym nic nevyriesim,iba ze ublizim svojim blizkym ... Este si berem do ruky papier a pisem na ne slova MILOVALA SOM TA... Chytim do ruky ziletku,lahnem si,pritlacim ju k zapestiu a silno spravim ciaru cez zapestie... Necitim skoro ziadnu bolest ,citim iba zial... Pomaly upadam do bezvedomia... Moja dusa odchadza a aj lezim s papierikom v ruke,ktory som napisala pre neho !!!! Milujem ta !!!

Topanocky

31. května 2008 v 21:03 | Lívia

Some Boys

31. května 2008 v 21:03 | Lívia


Some Girls

31. května 2008 v 21:01 | Lívia


Brutalne pixy

31. května 2008 v 21:00 | Lívia


Jamison

31. května 2008 v 20:59 | Lívia

Krute obrazky

31. května 2008 v 20:58 | Lívia


Alex Evans

31. května 2008 v 20:56 | Lívia

Nadhera

31. května 2008 v 20:56 | Lívia

2 Krasne pixy

31. května 2008 v 20:54 | Lívia
"My solitude has questions, I don´t know answers."
"Má samota má otázky, na které neznám odpovědi."
"Sometimes is better to be blind fool than wise maniac."
"Někdy je lepší být slepým bláznem, než chytrým šílencem."

Animovane aviky

31. května 2008 v 20:53 | Lívia

Chalan z VF

29. května 2008 v 20:18 | Lívia

BoYs From Vampire Freaks

29. května 2008 v 20:17 | Lívia

Girl From VF

29. května 2008 v 20:16 | Lívia

Samota

29. května 2008 v 20:15 | Lívia |  Pribehy
Nikdy nejsem sama.Vždycky je tu se mnou.Nikdy neodchází, ale stále se navrací.Je malá a přitom tak velká.Stačí ji jenom uchopit.Zezačátku to stačí.po pár minutách ale chceš víc.Vyhrneš si rukáv a prohlížíš si svou již tolikrát zjizvenou ruku.Prsty si stále hraješ s žiletkou ale ted ji začínách držet pevně.Stále si s ní hraješ.Prohlížíš si ji ze všech stran.Přemýšlíš, kam si uděláš další ránu.Další jizvu,která ti i po letech bude připomínat ten smutek.Smutek, který tě všude obklopuje.Ucítíš jemné štípnutí, pak už se jen díváš se začíná objevovat krev.Stéká ti z rány.Schválně si tu ránu zvětšuješ.Vyžíváš se v tom.Je ti krásně.Chceš jen cítit tu bolest.Tu nádhernou bolest, která tě uklidní.Všichni tě opustí, ale jen žiletka tu je stále s tebou schopná ti ulevit od bolesti.Ulevit od tvých citů.Pd toho, co tě trápí.Od lásky, zklamání, neůspěchů, bolesti...
Od všeho špatného.Všeho, co se ti nelíbí.Nemusíš tady žít, pokud nechceš.Stačí jen chtít...

Samovrazda

29. května 2008 v 20:14 | Lívia |  Pribehy
Snažila jsem se vydržet a přestat s tím ale vydrželo mi to pouze 5 dní.Vím že i to je pěkný,ale chtěla sem to vydržet dýl.Ani sem neměla nijak moc velkou depku,ale všechno se to ve mě nahromadilo a tak to muselo nějak ven.a taky to šlo hodně ven.bylo to hrozne uklidnující.seděla sem jako vždy v koupelne a dívala sem se na sebe do zrcadla.V ruce sem měla nůž a představovala sem si jaký by to bylo kdybych se zabila.Už vím že se nedá zabít podřezáním žil.kamarádka mi to vyprávěla.Už delší dobu se chtěla zabít.zrovna bylo krásně deštivé poasí když jí už absolutne všechno nasralo.nechtela žít.Neměla proč žít a tak se posadila ne temné místo, které jí přinášelo odvahu.do ruky vzala žiletku a zařízla ji pěkně hluboko do zápěstí.Neucítola žádnou bolest,jak by někdo očekával, ale pouze krásný pocit že se blíží konec.Po ruce jí začala stékat krev a pohled na to byl více než krásný.problém však nastal za pár chvil.Krev se začala zastavovat, ale ona neměla tolik sil aby se zvedla.Pouze ležela a čekala až ji někdo najde a pomůže.Byly to pro ni hodiny největší beznaděje,které už nikdy nechtela zažít...

Smutna pani 2.diel

29. května 2008 v 20:14 | Lívia |  Pribehy
Procházela se parkem. Líbilo se jí tam. Bylo tam moc krásně. Většinou tam bývávala sama. Do týhle části parku moc lidí nechodilo. Bylo to poblíž útesu. Sedla si pod strom a odpočívala. Z batohu vyndala knihu, nebo spíš blog. Byl vázaný v černé kožence a přes sebe měl převázanou černou smuteční mašli. Do pravé ruky si vzala černé havraní brk a černou tuší začla něco psát do deníku.
"Tak dnešní den to zas bylo úděsný. Myslela jsem že to nepřežiju. Utekla sem ze třidy v půlce vyučování. Proč mě furt urážej? To mě nemůžou nechat být? Já se do nich taky nepletu. Žiju si ve svým světě a je mi fajn. Nechte mě prosím všichni napokoji. Já si chci jen sama žít. Šťastně a podle sebe." Začínala u toho plakat. Slzy ji tekly z očí a rozmazávaly je. Měla ted vidět černé stopy na tvářích od toho. je to jakoby plakala černé slzy. Otřela si je a jak zvedla rku, zabolela ji. Měla na ní bílý obvaz, zpod kterého prosakovala krev. Psala dále:
"Zavřela sem se na záchodě, a snažila se uklidnit. Nešlo mi to. Nic sem si neudělala už takovou dobu, ale jinou možnost neviděla." Zaklonila hlavu a zavřela oči. Promítlo se jí to znovu. Vyndala žiletku. Sundala si z ruky náramky, které kryly už skoro zahojené jizvy. Opět jej otevřela. Když už konečně pocítila, že se v ní začíná rozlévat pocit uklidnění, přestala se řezat. Trvalo to celkem dlouhou dobu. Za čas, kdy se tím uklidňovala si vytvořila takovou menší závislost. Po zápěstí ji stékala krev a padala na černou dlouhou sukni. Honem vyndala z batohu obvaz aby zmírnila krvácení. Pomohlo to. Po pár minutách to přestalo. Sbalila si věci a šla sem, do parku.
Něco ji donutilo otevřít oči. Někdo po ní hodil malinkatý kamínek sebraný z cestičky. Rozhlédla se kolem se, když najednou spatřila...
Protože mám vymyšlený dvě verze, jak by to mohlo dopadnout, tak tomu dám i dva druhé díly. jeden dopadne šťastně, no a druký asi pro ni asi taky štastně, ale spíš je smutný....

Smutna pani 1.diel

29. května 2008 v 20:13 | Lívia |  Pribehy
Něco ji donutilo otevřít oči. Někdo po ní hodil malinkatý kamínek sebraný z cestičky. Rozhlédla se kolem se, když najednou spatřila bandu svých spolužáků, kteří ji zrovna neměli v oblibě. Byla pro ně jen pouhý blázen, přízrak který je otravuje. Smáli se jí, ukazovali si na ní prtem a povídali si o ní jen to špatný. Amy, tak se dívka jmenovala, rychle dopsala do deníku větu: "Já vás všechny tak nenávidím!!! ", pak ho rychle schovala do batohu a utíkala. Spolužáci se vydali za ní. chtěli ji sebrat deník, o kterém se šířili velký fámy. Prý si tam Amy píše hříchy, které na ní byly spáchány a kdo by si za ně zasloužoil trest. Jedině ona věděla že to není pravda. Do svého deníku si psala své zpovědi. Vlastně to byla jediná věc, která jí přinášela pocit úlevy, aniž by si ubližovala.
Běžela po cestě a nevěda kam se má před nimi ukrýt. Kluci byli rychlejší než ona. Sice byla štíhlé postavy, ale v dlouhé sukni se jí neutíkalo příliš dobře. Po téhle cestě snad ještě nikdy nešla, napadlo ji. Kdoví, kam jen vede. Když se jí zdálo, že se jim ztratila, zleva přiběhl nejrychlejěí z nich a srazil ji na zem. Bránila se, odkopla ho od sebe a on se skutálel z malého kopečku. Hbitě vstala a utíkala dál. Uběhla asi dvěstě metrů, když vtom se naštestí prudce zastavila.
Podívala se dolů... Stála na konci útesu nad mořem. Útes byl vysoký asi 50 metrů. Udělala pár kroků a vrazila do přibíhajících spolužáků. Cítila se velmi ztísněně. "Co po mě chcete?!? " vykřikla zlostí. Několik se uchichtlo, ale nejstarší z nich - Honza, se ujal slova. "My? Co my chceme? Aby jsi vypadla z tohohle světa a nechala nás být. Ale nejdříve nám ukaž co máš v batohu." A snažil se jí vyrvat batoh z ruky. "Nechte mě být. Vždyt já po vás taky nic nechci, tak proč mě nemůžete nechat jen tak být?!?" Zase jí odpověděl Honza. Byl nejstarší a neodvážnější z nich, proto se stal nečím jako jejich velitelem. "Protože nás baví týrat lidi. A ty jsi k týrání úplně stvořená. " Rukou ji vzal za bradu - " Ta tvoje něžná tvářička, copak by asi řekla tomu, když by se na ní objevilo několik krvavých šrámů. To už by asi nebyla tak bílá." Amy si pomyslela, co je to za bandu hlupáků, ale necjtěla, aby jí nijak ublížila. Nechtěla už vůbec nic. Nechtěla už ani žít. Vytrhla se Honzovi z jeho sevření , naposledy se pohlédla po těchto lidech. Lidech, které nikdy neměla potkat. Otočila se, pohlédla do dáli. Spatřila krásný západ slunce. Potom už jen udělala několik kroků, a začala se propadat do říše zapomnění...

Nove Avarty

29. května 2008 v 20:13 | Lívia
GothGothGothGothGothGothGothGothGothGothGothGothPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunkPunk

Brutalne krasne obrazky

29. května 2008 v 20:11 | Lívia